{title: Dolů do údolí}
{subtitle:Slávek Janoušek}

[Am9]Nahoře v kopcích, [Bm7]kde neroste už ani [Am9]lišejník,[Bm7]
[Em7]kam nedosahá [C2]ani vůně [B2]dřeva,
[Am9]postav kámen – [Bm7]pomník svých dnů a [Am9]let –[Bm7]
jak ti [Am7]před tebou a [Bm7]podívej se dolů [Em7]do údolí

[Am9]To kdysi Galileo Galilei [Bm7]s dvěma lucernami
[Am9]na vrcholech kopců [Bm7](a to se fakt stalo)
[Em7]snažil se [C2]změřit rychlost [B2]světla.
[Am9]A víš, jak hrozné je [Bm7]noční bloudění [Am9]po náhroních ploši[Bm7]nách
a [Am7]kameny, [Bm7]padající dolů [Em7]do údolí
a [Am7]výkřiky, [Bm7]padající dolů [Em7]do údolí
[Am9]Á-áaá[Bm7]á…[Am9][Bm7][Em7][C2][B2][B2]

A ty, bezhlavá, s dlaněmi na vrcholech ňader
(ale to je hezký)
snažíš se zjistit velikost mé lásky
(a jak moc mě máš rád?)
Vysoko ve skalách s hlavou ponořenou do mraků
touha má, padající dolů do údolí
a krása tvá, padající dolů do údolí
Jsi pro mne tou druhou lucernou, bliká z tebe jakási víra
jak si vítr té noci s tvým plamenem té noci pohrává.
Však má láska tebou pouze proletí, ach proletí.
I ta tvoje mnou a mizí tam, kde se světlo ztrácí.
Zůstává z ní jenom otisk na kameni.
Á-áaáá…

Tak pojď se mnou nahoru do kopců, kde neroste už ani lišejník
kam nedosahá ani vůně dřeva,
a postav kámen – pomník svých dnů a let –
hele – pírko, tancující dolů do údolí
A támhle [Am7]orel, [Bm7]vzlétající nahoru [Em7]z údolí [C2]–[B2]
podle [Am7]indiánů [Bm7]šťastné zname[Em7]ní.[C2][B2][Em7]

{chord: Ami9 base-fret 3 frets 0 0 3 3 0 0 fingers 0 0 3 4 0 0}
{chord: Emi7 base-fret 5 frets 0 3 1 3 0 0 fingers 0 3 1 4 0 0}