{title: Jsme jenom lidé}
{subtitle:Vlasta Redl}

{c:1.}
[D]Když vám váš kamarád [D]zdrhne i s prachama,
[D]které vám půjčili [A7sus4]zná[A]mí.
[A7]Poněkud sklesle [A7]sedíte v křesle
a [A7]nevíte, kudy [D]kam.

Mít [D]po ruce klacek a toho [D]chlapa – těch facek,
ale nikdo [D7]takový není tu s [G]vá[Gm]mi
[D]To je ta chvíle, kdy je [Bm]čas přestat kvílet,
a [E]říct si: „Za to můžu si [A]sám!“[Aaug]

{start_of_chorus: R.}
Vždyť přece [D]všichni jsme jenom [A7sus4]lidé,
[A7]a každý [D7]chce se jen mít trochu [G]líp.
[Gm]Nikdo z nás [D]neví, odkud co [G]přijde
[Gm]a zda nás [D]štěstí [G]neošu[D]lí.
[A]Vždyť přece [D]peníze byly a [A7sus4]budou
a [A7]mnozí to [D7]ani nepocí[G]tí,
[Gm]jaké to [D]je zívat na jachtě [G]nudou
a [Gm]vzpomínat [D]na těžké [G]živoby[D]tí
s [A]holou ři[Bm]tí.
{end_of_chorus}

{c:2.}
Též [D]milá se dekuje, v [D]dopise děkuje
[D]za všechny krásné ty [A7sus4]chví[A7]le.
[A7]Hledíte z oken dolů [A7]a zvuky rokenrolu
[A7]stoupají nad ne[D]on.
[D]Všude se slaví, inu [D]svět se baví
a [D7]vám se chce dočista [G]ší[Gm]let.
Ona [D]byla ta pravá a je [Bm]pryč – no tak sláva,
kdo [E]ví, jak s ní dopadne [A]on.[Aaug]

{start_of_chorus: R.}
Vždyť přece [D]všichni jsme jenom [A7sus4]lidé
[A7]a každá [D7]chce se jen mít trochu [G]líp.
[Gm]Nikdo z nás [D]neví, odkud co [G]přijde,
[Gm]a zda nás [D]štěstí [G]neošu[D]lí.
[A]Vždyť přece [D]každý den něco nás [A7]zradí
a mnozí to [D7]ani nepozna[G]jí,
[Gm]jaké to [D]je, když je očima [G]hladí,
někdo, [Gm]kdo pro ně [D]chtěl by i [G]do pekla [D]jít.[A]
{end_of_chorus}

{c:Mezihra:}
[D][A][D7][G][Gm]
[D][G][D][G][D]

{start_of_chorus: R.}
[A]Vždyť přece [D]všichni jsme jenom [A]lidé,
á-lá-lá-[D7]lá, lá-lá-lá-[G]lá[Gm]
[D][G][D][G][D]
[A][D][A]Á-lá-lá-[D7]lá, lá-lá-lá-[G]lá
[Gm]A jestli [D]slunce zítra zas [G]vyjde,
lá-lá-[D]lá, [G]dobře ti [D]tak[A]
{end_of_chorus}

{c:Outro:}
[D][A][D7][G][Gm]
[D][G][Gm][D][G][D][A]
[D][A][D7][G][Gm]
[D][G][Gm][D][G][D][A]