Akordy a text

Slávek Janoušek – Dolů do údolí

Nahoře v kopcích, kde neroste už ani lišejník,
kam nedosahá ani vůně dřeva,
postav kámen – pomník svých dnů a let –
jak ti před tebou a podívej se dolů do údolí

To kdysi Galileo Galilei s dvěma lucernami
na vrcholech kopců (a to se fakt stalo)
snažil se změřit rychlost světla.
A víš, jak hrozné je noční bloudění po náhroních plošinách
a kameny, padající dolů do údolí
a výkřiky, padající dolů do údolí
Á-áaáá…

A ty, bezhlavá, s dlaněmi na vrcholech ňader
(ale to je hezký)
snažíš se zjistit velikost mé lásky
(a jak moc mě máš rád?)
Vysoko ve skalách s hlavou ponořenou do mraků
touha má, padající dolů do údolí
a krása tvá, padající dolů do údolí
Jsi pro mne tou druhou lucernou, bliká z tebe jakási víra
jak si vítr té noci s tvým plamenem té noci pohrává.
Však má láska tebou pouze proletí, ach proletí.
I ta tvoje mnou a mizí tam, kde se světlo ztrácí.
Zůstává z ní jenom otisk na kameni.
Á-áaáá…

Tak pojď se mnou nahoru do kopců, kde neroste už ani lišejník
kam nedosahá ani vůně dřeva,
a postav kámen – pomník svých dnů a let –
hele – pírko, tancující dolů do údolí
A támhle orel, vzlétající nahoru z údolí –
podle indiánů šťastné znamení.